Mgr. Iva Bittová

Mgr. Iva Bittová

Zpěvačka, houslistka, herečka

*1958

Národnost: česká po matce; slovenská, židovská a romská po otci

Místo původu rodiny: matka se narodila v Uherském Hradišti, otec, hudebník Koloman Bitto, pocházel z Horných Salib, okr. Galanta

Dosažené vzdělání: vysokoškolské magisterské, obor Hudební věda, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Oblast působení: Patří k nejvýraznějším osobnostem české alternativní hudební scény. Spolupracovala jako zpěvačka s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů. Od roku 1978 byla členkou Divadla na provázku (dnes Husa na provázku), kde nezaměnitelně ztvárnila roli Eržiky v legendární hře Balada pro banditu. Od roku 1984 vystupovala jako zpěvačka a houslistka s vlastními písněmi na lidové texty, také se známou brněnskou formací Dunaj a později se Škampovým kvartetem. Ve spolupráci se skladatelem a bubeníkem Pavlem Fajtem dosáhla mnoha úspěchů na evropských scénách progresivní hudby, ceněná je její spolupráce se seskupením Čikori. Nahrála přes třicet alb, dnes kultovní je Bílé inferno z roku 1997, na kterém spolupracovala s Vladimírem Václavkem. Je neuvěřitelně plodnou hudební osobností – rozsah její tvorby zahrnují vlastní interpretace lidových písní, experimentální jazz, rock až po houslové aplikace skladeb vážné hudby a operní zpěv. V roce 2004 účinkovala v newyorské Carnegie Hall v roli Elvíry v Mozartově opeře Don Giovanni. Na tuto spolupráci pak navázala několika koncerty s tamní formací Bang On A Can All-Stars, které vyvrcholily vydáním alba Elida. V roce 2007 si zahrála hlavní roli ve filmu Tajnosti, za kterou obdržela cenu Český lev. Výrazná byla také její role Ženi ve filmu Želary (2013). Získala ceny Akademie populární hudby (1996, 1997, 2001). Ceny za přínos hudbě obdržela v Itálii, Maďarsku a na Slovensku. V roce 2018 při cestě po Asii hrála pro Dalajlamu.

Zpět na galerii osobností

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností

  • Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
  • Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
  • Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.

290 Kč s DPH

Objednat knihu

Kniha Amendar