Mgr. Antonín Gondolán
Zpěvák, hudebník, skladatel
* 1942
Národnost: romská, slovenská
Místo původu rodiny: Brutovce, okr. Levoča, Slovensko
Dosažené vzdělání: vysokoškolské magisterské, obor Sociální práce na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře
Rodinný stav: čtyři děti
Oblast působení: Už jako patnáctiletý hrál na kontrabas s orchestrem Gustava Broma. Díky tomu se seznámil se špičkami české populární hudby, mj. i s Karlem Gottem. Koncem 50. let získal angažmá v divadle Semafor, vystupoval také v divadle Ladislava Štaidla Apollo (1965). V roce 1966 získal 3. místo v mezinárodní jazzové soutěži ve Vídni. V menších rolích se v 60. letech objevil také ve filmech Kdyby tisíc klarinetů (1964, režie Ján Roháč) a Skřivánci na niti (1969, režie Jiří Menzel). Klíčovou zkušeností se stalo angažmá v doprovodném souboru Karla Gotta v Las Vegas v roce 1967. Po návratu domů založil sourozeneckou kapelu Bratři Gondolánovi. V počátku jejich kariéry s nimi vystupovali i Helena Vondráčková, Karel Gott nebo Waldemar Matuška. Jejich singlů s hitem Čekej a neplakej se prodalo 150 000 kusů a kapela vystupovala po celém světě. Po jejím rozpadu Antonín Gondolán žil a působil v různých hudebních tělesech v zahraničí; žil 10 let v Německu. Po Sametové revoluci se sourozenci vrátili zpět do ČR a obnovili kapelu i sen založit a provozovat jazzový klub. Ve snaze pracovat pro Romy vystudoval vysokou školu, ale jeho podnikatelský záměr s jazzovým klubem se nevydařil. Na jaře roku 2004 vydal své první album Čekej a neplakej. O jeho obtížném životním období natočila ČT díl z cyklu 13. komnata (2008). O svém životě také vydal knihu Z Brutovců až na kraj světa (Ikar, 2010). V roce 2018 vydal album Among Us, ke kterému přizval romské i neromské umělce, a v tomtéž roce vedl v komunálních volbách pražskou kandidátku Romské demokratické strany.
Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností
- Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
- Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
- Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.
290 Kč s DPH
