Ing. Karel Holomek

Ing. Karel Holomek

Politik, publicista, aktivista

1937 – 2023

Národnost: romská, moravský Rom

Místo původu rodiny: Svatobořice, Milotice, Moravské Slovácko

Dosažené vzdělání: vysokoškolské, obor Strojní inženýrství na Strojní fakultě Vojenské akademie v Brně

Rodinný stav: ženatý, dvě dcery

Oblast působení: V době svých univerzitních studií dosáhl za Zbrojovku Brno skvělých úspěchů jako reprezentant ČSR ve sportovní gymnastice, a to až do osudného úrazu na bradlech ve věku 22 let. Po dostudování působil na fakultě jako odborný asistent, za výroky po okupaci v roce 1968 byl však z fakulty vyloučen. Poté delší čas nemohl najít práci, umožněna mu byla jen práce v nejnižších dělnických profesích (např. Geotest a Průmyslové stavby Brno), kde si jej však dělníci volili za svého předáka a vůdce s přirozenou autoritou. V rámci první české romské organizace Svazu Cikánů-Romů (1969–1973) působil jako vedoucí učňovského Střediska uměleckého zámečnictví a kovářství s dílnou v Brně-Kníničkách. Až do začátku 90. let vystřídal několik dělnických profesí, fakticky zastával pozici stavbyvedoucího, a byť byl veden jako dělník, spoluzakládal důležité státní stavby, jako např. ropovod Družba, jadernou elektrárnu Dukovany aj. Zapojil se do disentu (do odporu proti komunistickému režimu), byl v těsném kontaktu s prostředím Charty 77, provozoval samizdatové nakladatelství, rozšiřoval i další zakázanou literaturu. Později se stal signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V polistopadovém období byl v letech 1990–1992 poslancem České národní rady za Občanské fórum. V roce 1991 se stal se vůdčí osobností při zakládání brněnského Muzea romské kultury a dlouhodobě byl čestným předsedou zakládající organizace. Několik let poté podnikal ve stavebnictví, kde cíleně zaměstnával těžko zaměstnatelné Romy. Od roku 2001 stál v čele neziskové organizace Společenství Romů na Moravě působící v Brně, která kromě sociálně-právního poradenství v návaznosti na ochranu lidských práv a terénní práci v lokalitách romských komunit vydává romsko-český čtrnáctideník Romano hangos. Karel Holomek byl aktivním komentátorem celospolečenského dění a bojovníkem proti diskriminaci a za práva Romů, jakož i za důstojnou připomínku holokaustu Romů, který citelně zasáhl i jeho rodinu. Od 90. let až do vypuknutí těžké nemoci v září 2017 pravidelně vycházely jeho komentáře k aktuálnímu dění v Lidových novinách, na blogu a jinde. Byl také ředitelem Mezinárodního romského centra při Helsinském občanském shromáždění a členem Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Za občanskou aktivitu mu byla prezidentem Václavem Havlem udělena Medaile za zásluhy o ČR (2002), získal také cenu Prix Irene (2007), Roma spirit (2010) nebo Cenu Ferdinanda Dobrotivého (2015). I v minulosti publikoval pod pseudonymem Karel Oswald a pod tímto jménem vyšla i jeho kniha Dávné vzpomínky – Marnost nad marnost, ale jak krásná (2010), která zachycuje historii rodiny Holomků. V roce 2017 odvysílala Česká televize jeho medailon v prestižním cyklu Galerie elity národa GEN (režie: Břetislav Rychlík), což je dosud jediný portrét romské osobnosti v daném cyklu.

Citát či vzkaz čtenářům: V případě nerovnosti dosáhneme rovnosti jen nerovným přístupem.

Zpět na galerii osobností

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností

  • Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
  • Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
  • Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.

290 Kč s DPH

Objednat knihu

Kniha Amendar