Bc. David Tišer
Herec, scénárista a aktivista
* 1984
Národnost: romská
Dosažené vzdělání: vysokoškolské bakalářské v oboru Romistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Oblast působení: Byl prvním LGBT aktivistou z řad českých Romů. Natáčel dokumenty pro Českou televizi, napsal autobiografický scénář k filmu Rozálie Kohoutové Roma Boys – Příběh lásky (2009) a hrál v dokumentárním představení Národního divadla Můj soused, můj nepřítel (2011–2012), za což byl nominován na Cenu Alfréda Radoka v kategorii Talent 2011. Působil v Radě vlády pro záležitosti romské menšiny. Více než deset let se věnuje vzdělávání studentů, učitelů či sociálních pracovníků, nejčastěji na téma sociokulturních specifik Romů a boření předsudků či stereotypů. Velmi dobře ovládá i svůj mateřský jazyk – romštinu, kterou vyučoval i v rámci několikaletého projektu QUALIROM (Quality Education in Romani for Europe) na FF UK. Působí jako výkonný ředitel občanského sdružení Ara Art, které založil v roce 2013 a které se zabývá pořádáním kulturních akcí se sociálním rozměrem a přesahem a šířením povědomí o romské LGBT komunitě, kde nabízí také odbornou pomoc. V Ara Art se David Tišer podílel na založení pražské galerie Phundrado Vudar / Otevřené dveře, která vystavuje umělecká díla různých romských autorů. S cílem založit tradici pořádá v Praze od roku 2015 oslavy Mezinárodního dne Romů. Několik let podporuje literární a výtvarnou soutěž pro romsky píšící děti, Romano Suno / Romský sen a veřejně podporuje pozitivní obraz romského jazyka u Romů i v neromské společnosti. Angažoval se také v politice – v roce 2013 zaujímal třetí místo na kandidátce Strany zelených v Plzni, což bylo v tehdejších volbách pro romského kandidáta vůbec nejvyšší umístění. Za tutéž stranu znovu kandidoval v roce 2017. V roce 2018 se stal laureátem Ceny Muzea romské kultury.
Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností
- Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
- Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
- Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.
290 Kč s DPH
