Historik, spoluzakladatel Muzea romské kultury
1924–2001
Národnost: romská
Místo původu rodiny: Šaštín (dnes Šaštín-Stráže), okres Senica, Slovensko
Dosažené vzdělání: vysokoškolské magisterské, obor České dějiny a archivnictví, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Oblast působení: Pocházel z kovářského rodu, dětství a mládí prožil v romské osadě, kde po smrti otce převzal již brzy úkol starat se o rodinu. Stimulem ke studiu se mu staly možnosti po odchodu na základní vojenskou službu, připravovat se začal v dělnických kurzech, po přechodu do Prahy pak dostudoval gymnázium v Dejvicích. Živil se jako zemědělský dělník, později jako zaměstnanec státního statku, přičemž peníze posílal domů a po večerech studoval.
V průběhu studií na univerzitě se už zaměřoval přímo na studium dějin Romů. Po promoci v roce 1956 nastoupil jako archivní referent na Ministerstvo vnitra, kvůli změně názorů na politické dění však musel ze státní správy odejít a pracoval na různých pozicích, například jako knihovník a archivář v České pojišťovně. Své odborné práci se mohl naplno věnovat až v době existence Svazu Cikánů-Romů v letech 1968–1973. Publikoval v časopisech, sbíral folklorní a odborný materiál. V roce 1970 zorganizoval na půdě dnešního Moravského zemského muzea unikátní výstavu Romské kovářství. Po zrušení Svazu Cikánů-Romů byl prohlášen disidentem a v období normalizace se živil v různých dělnických profesích. V té době už začíná promýšlet založení Romského muzea. Ke svému naplnění se tento sen přiblížil až v roce 1991, kdy bylo založeno Muzeum romské kultury, kde Bartoloměj Daniel působil jako historik na poloviční úvazek až do své náhlé smrti v roce 2001. Byl prvním romským autorem v Česku, který publikoval práci o historii Romů. Jeho publikace Dějiny Romů (1994), vydaná Univerzitou Palackého v Olomouci, se dočkala německého překladu a vyšla pod názvem Geschichte der Roma in Böhmen, Mähren und Slowakei ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1998.
290 Kč s DPH