Robin Stria, DiS.
Sociální pracovník, aktivista
1990 – 2023
Národnost: romská
Místo původu rodiny: Jihlava
Dosažené vzdělání: vyšší odborné, Evangelická akademie, Vyšší odborná škola sociálně právní
Rodinný stav: ženatý, 1 dítě
Oblast působení: Po ukončení studií nastoupil jako sociální pracovník do IQ Roma servisu. Od roku 2017 působil jako vedoucí komunitního centra v organizaci DROM, romské středisko. Věnoval se zmocňování romských komunit, v rámci nich např. se členy komunitního centra zorganizoval pochod k uctění památky romského holokaustu (2018).
Od roku 2020 pracoval v Muzeu romské kultury na pozici videokurátora. V muzeu se stal nedílnou součástí muzejní dokumentaristiky i akcí pro veřejnost. Svým energetickým zápalem a nadšením byl vzorem pro generaci mladých Romů, s kterými pravidelně přicházel do kontaktu na besedách i muzejních edukacích.
Věnoval se také filmové tvorbě, pod nahrávacím studiem Amaro records natáčel a režíroval několik videoklipů romských hudebníků, mj. pro Gejzu Horvátha (např. Kodoj tel e pal o drom, Lavutaris).
Se skupinou amatérských herců připravil v roce 2017 divadelní představení – romský sitcom Miri fajta, který v roce 2018 převedl jako režisér také do televizní podoby.
V roce 2019 spolu s romskou aktivistkou Marií Gailovou a novinářkou Alicí Sigmund Herákovou založili Tuke TV, svébytné internetové médium věnující se výrobě vlastních pořadů i zakázkové filmové produkci.
Zemřel po krátké těžké nemoci v roce 2023.
Citát či vzkaz čtenářům: Změna situace Romů začíná v sebevědomí každého Roma,
že usilovnou prací a pílí může měnit svůj život k lepšímu.
Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností
- Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
- Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
- Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.
290 Kč s DPH
