Jaroslava Serynková-Mlynaříková alias Sally Sellingová
Zpěvačka
1946–1999
Národnost: romská po matce, americká po otci
Místo původu rodiny: Jejím otcem byl americký voják, který se účastnil v roce 1945 osvobození Plzně; matka byla Romka.
Oblast působení: Zpěvačka s výrazně černošskou tváří, hlasem i temperamentem se ve svých dvaceti letech stala členkou pražského divadla Apollo, kde v letech 1966–67 zpívala s orchestrem společně s Karlem Gottem, Yvonnou Přenosilovou aj. Po Gottově odchodu v roce 1967 pokračovala s Apollobeatem Petra Spáleného. Poté zpívala se slovenskými orchestry Juraje Velčovského a Braňa Hronce, s nimiž jezdila i na koncertní šňůry po Evropě. Umělecké jméno Sally Sellingová jí vymyslel Jiří Štaidl.
Nazpívala singly Plakalo bejby / Luna pobledlá (Petr Spálený, Supraphon 1967), Chmýří / Květy jeřabin (1968), Samotář / Prázdná ulice (Supraphon 1969), Svou touhu prázdnou opustím / Černou perlu znát (1969), Daruj mi dážď (1970).
Píseň Chmýří v jejím podání znovu vyšla v roce 2018 v Supraphonu na dvojalbu 1968 – 50 hitů roku naděje a zrady.
Spolu s Ivou Bittovou hrála ve filmu s romskou tematikou Růžové sny (1976), který režíroval Dušan Hanák. V roce 1982 vystupovala v televizním silvestrovském pořadu Televarieté jako fiktivní portorikánská zpěvačka. V té době již aktivně nekoncertovala, vrátila se zpět do Plzně, kde se provdala a žila až do své předčasné smrti pod civilním jménem Jaroslava
Mlynaříková.
To, že skutečně patřila ke hvězdám 60. let, potvrzuje soundtrack k Renčovu
filmu Rebelové, na kterém se v roce 2002 objevila s písničkou Chmýří.
Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností
- Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
- Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
- Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.
290 Kč s DPH
