Gejza Horváth

Gejza Horváth

Skladatel, hudebník, zpěvák

* 1948

Národnost: romská

Místo původu rodiny: Kolinovce, okr. Krompachy, Slovensko

Dosažené vzdělání: základní

Rodinný stav: ženatý, 2 děti

Oblast působení: Nadaný hudebník – multiinstrumentalista, později též hudební skladatel a autor textů. Už jako chlapec hrával v hudebních kapelách na Slovensku. V dospělosti pracoval jako skladník a po dvou letech vojenské služby odešel do Brna, kde začal hrát v romské beatové skupině Bagárovci spolu se svými bratranci z matčiny strany. Aby zajistil sebe i rodinu, živil se jako kopáč a pokládal telefonní kabely při Montážním podniku spojů po celých českých zemích. Pro dráhu profesionálního hudebníka se rozhodl v roce 1980. Jako zaměstnanec Pragokoncertu se postupně stal členem několika hudebních těles v tuzemsku i zahraničí. Od 90. let píše také pro romské noviny Romano hangos, kde mnoho let působí jako redaktor. Věnuje se i pedagogické činnosti, především pro mladé romské hudebníky. Skládá hudbu i texty, aranžuje a spolupracuje s mnoha romskými soubory a kapelami. Je autorem několika hitů, které mezi Romy zlidověly, jako např. Lavutaris, Ľoľi rokľa či Tosara. Kromě hudby se od 90. let věnuje také literatuře, knihu jeho povídek Trispras vydalo v roce 2006 nakladatelství G plus G a tento knižní titul získal skvělé odborné hodnocení. Portrét jeho osobnosti zachytil dokument ostravského studia ČT Děti okamžiku (1999). V roce 2017 získal Cenu Muzea romské kultury.

Citát či vzkaz čtenářům: Buď přísný sám k sobě a tolerantní k ostatním.

Zpět na galerii osobností

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností

  • Výpravná publikace v klasické knižní vazbě reprezentativním způsobem nabízí biografické medailony vybraných 254 romských osobností, jejichž osobní životy v průběhu dvacátého a jednadvacátého století byly, anebo jsou, spojeny s českými zeměmi. Romové, kteří nejen v historických dobách Rakousko-Uherska, ale ani v demokratickém prvorepublikovém Československu, natož v totalitních režimech, nemohli – a to až do roku 1990 – být více, než jen oficiálně „neviditelní“ nositelé hrdosti na svůj vlastní původ.
  • Z těchto všech veřejnosti neznámých Romů na více než dvou stech stranách knihy Amendar (tj. v romském jazyce vyjádřeno „od nás“ nebo „z nás“) vystupují jedinečné a inspirativní osobnosti napříč dějinami umění ( – a to jak umění hudebního, tak také výtvarného, literárního a dalších), sportu, školského vzdělávání, státní správy a také občanského aktivismu.
  • Za grafikou knihy stojí oceňovaný architekt a designér Martin Hrdina a doslov napsala socioložka Jiřina Šiklová. Kromě životopisných medailonů romských osobností obsahuje dva hloubkové rozhovory s bývalou poslankyní a psycholožkou Monikou Mihaličkovou a ředitelem organizace Ara Art, mj. laureátem Ceny Muzea romské kultury za rok 2017, Davidem Tišerem.

290 Kč s DPH

Objednat knihu

Kniha Amendar